Název

Bicycle trip for the Gold 30.8.2015

Popis

Historie zlatý důl v Golden stoku

Nejstarší hornické práce byla provedena v blízkosti Golden stoku již kolem roku 2000 př. nl Od té doby až do věku dnešní podařilo vykopat více než 300 km tunelu, šachet a galerií nasazeno až 21 úrovní.

První písemná zmínka o zdejších důlních pracech pochází z roku 1273.

Je to „důlní“ privilegium, které vratislavský a krakovský kníže Henryk IV. Probus (Jindřich Vratislavský) udělil Cisterskému klášteru z Kamieńca Ząbkowického. Doly ve Złotém Stoku během mnoha dalších let velmi často měnily majitele, důlní práce však byly nepřetržitě vedeny, a jejich efektivita způsobila, že v XV. století získaly jméno nejvýnosnějších dolů ve Slezsku.

V této době podíly na zdejším hornictví koupil známý krakovský sochař Wit Stwosz. Peníze, které získal za oltář v Mariackým Kostele v Krakově, měly být dle rodiny Fuggerů (hlavních podílníků) zdvojnásobené, a dokonce až ztrojnásobené. Bohužel vyčerpání zlatonosných zásob přivedlo umělce k zkrachování. Desperovaný Wit Stwosz se rozhodl vystavit falešnou směnku, za což byl potrestán ve vratislavské věznici, souzený byl však Norimberku, kde byl uznán viníkem. Za vystavení falešné směnky byl umělec odsouzený k trestu v temnici a veřejné vypálení znamení na obou lících a skráni.

První polovina XV. století nebyla pro Złotý Stok štastná. Do města zasáhly husitské války (1419-1434), které se sebou nesly mnohé zničení a požáry. Až v druhé polovině XV. století se situace uklidnila a bylo vznikly podmínky pro obnovu a rozvoj města. V roce 1484 byl zřízen Hornícký úřad, a v roce 1491 městu byl udělen erb, zástava a právo hornícké svobody.
Největší rozvoj hornictví ve Złotém Stoku to začátek XVI. století a byla zahájená ražba zlatých dukátu. Tohle přispělo k růstu postavení města a finančním výhodám. V druhé dekádě XVI. století zde začaly investovat evropské hornícko-hutnícké společnosti. V této době Złotý Stok dával asi 8% celoevropské výroby zlata.
Se silným rozvojem těžby bohužel se nespojoval stejný technický pokrok, a hospodářské rabování zaměřené na zisk přivedlo k mnohým hornickým katastrofám. Jednou z největším byl zával v hlavní šachtě „Zlatý osel“ s hloubkou 72 m. Tehdy přišlo o život 59 horníků. Zával nikdy nebyl odstraněn a nikdy nebyly nalezeny zbytky obětí. Tragedie „Zlatého osla“ zahájila období něštěstí, co přivedlo k odchodu společnosti Fuggerů z dalších investic ve Złotém Stoku.
Zde je nutné zmínit, že zlato ze Złotého Stoku má významný podíl ve světových dějinách. Fuggerovi svém zlatem podporovali špaňelskou královnu Izabelu, která díky tomu mohla financovat výpravu Kryštofa Kolumba, který objevil Ameriku.
Doly ve Złotém Stoku se staly známé díky prvnímu ve světě odstřelu skal pomocí černého střeleckého prachu (1621 r.). Období neštěstí trvalo další leta. Mnohé hornické katastrofy, požáry a morové epidemie, ze kterých největší vzala 1100 obětí, výrazně zruinovaly město. Po škodách třicetileté války (1618-1648) bylo na pokraji úpadku.
Průlomem bylo teprve osídlení ve Złotém Stoku Hansa Schärffenberga – lékárníka a alchemisty. Po mnohým experimentech se mu podařilo zpracovat postup získávání arseniku z arsenových rud. Złotý
Stok na více než 100 let se stal hlavním světovým dodavatelem arseniku. Krátkozraká politika potomků Schärffenberga ve výsledku přivedla k vyčerpání zásob rudy a úpadku dolu a hutě.
Hornictví zlata bylo obnoveno až po prusko-rakouských válkách. V roce 1848 byla vypracovaná levnější metoda výroby zlata, která byla založena na chlórování vypražené rudy a vyluhování ryzího kovu z chlórových sloučenin. Tuto metodu využíval ve Złotém Stoku Wilhelm Güttler, který po zpracování celé suroviny, v roce 1883 koupil veškeré hornické terény. Jeho dědiče vlastnili je až do roku 1945. Za jejich časů byly zavedeny mnohé technické novinky, v tom elektrický vláček, který transportoval výkopek zpřístupněnou dnes turistům štolou „Gertruda“. Pravě díky jejich snahám v roce 1900 byla postavena železniční dráha, která spojovala Złotý Stok s Kamieńcem Ząbkowickim, co bezpochybně přispělo k významnému průmyslovému rozvoji města.
Za II. světové války důl nebyl poškozen, a po skončení války Němci celek v dobrém stávu předali polské správě. V dole pracovali horníci, kteří přijeli z Horního Slezska. V laboratoři ještě nějaké období pracoval německý pracovník, který školil nových uživatelů, aby správně obsluhovali zařízení. V roce 1948 byly zahájeny výzkumné práce za účelem hledání nových zásob. V roce 1962 z neznámých důvodů „nařízením zhora“ hornicko-hutnicka činnost ve Złotém Stoku byla pozastavena.

Toto rozhodnutí je velmi pochybné, když důl dával roční výkopek na úrovni 20-30 kg zlata, teprve v roce v 1961 rychle klesnul, z neznámých důvodů, na 7 kg. Následkem přirozené cirkulací vody, která nebyla již odčerpávána, důl byl rychle celkově zaplaven. Během celého těžebního období, tj. nad 700 let, ve Złotém Stoku získano asi 16 tun ryzího zlata.

Důl byl ponechán na 35 let. Konec konců rozhodnuto, že některé chodby je nutné zprůchodnit a zpřístupnit turistům. Hlavním nápadodárce a realizátorem myšlenky byl tehdejší primátor Złotého Stoku mgr. Wiktor Lubieniecki.
Po 5 letech práce, 28 května 1996 r. byla zpřístupněná Podzemní turistická trasa „Zlatý důl“. Do té doby se podařilo zpřístupnit velmi zajímavé štole: „Štolu Gertruda“, „Černou horní štolu“ s jediným v Polsku podzemním vodopádem (8 m výšky) a nejnovější úsek, zpřístupněny k navštěvování od roku 2008, Černou dolní štolu.
Zlatý důl ve Złotém Stoku ještě čeká na svých objevitelů. Hledače mohou narazit na mnoho stop minulých století, od zbytků horníků, kteří zde dávno pracovali a nikdy nebyli vytáhnuti po hornických katastrofách, a dokonce záhady III.Říše skryté před očima zvědavých ve skalních závalech...

Kategorie a štítky

Nastavení